„Bylo to od tebe tak hezké, žes dal Zarcovi ty peníze, aby mohl Pekkalovou trochu pohostit…, zlatíčko…“ „To sis spletla.“ „Nespletla.“ „Spletla. Půjčil mi v kině, neměl jsem drobné a pak jsem to rozměnil…“ „Zrovna on ti půjčil, zlato?“ Dobře věděla, že její milý lže. „Jo. Asi jo. Už si to nepamatuju.“ „Ty se mi nalžeš, zlatíčko, že?“ „Co kdyby ses nevyptávala?“ „Bez otázek já nemůžu existovat.“ „To už vím.“ „Neříkej.“ „Stejně to byla legrace, jak se v té cukrárně objevil kocour a skočil našemu... read more
